Obnova tradičního hodpodaření na stříbrnoskalicku

Lom ve Stříbrné Skalici je využit k těžbě tzv. amfibolického křemenného dioritu. Kromě známých stříbrných dolů, je těžba nerostných surovin je na stříbrnoskalicku rozšířená již od neolitu, kdy byly těženy výchozy krystalinických vápenců – lokalita Na Homolích (Bernat, J. 2001), z nichž byly vyráběné šperky. Lom je zasazen do svahu nad řekou s jižní až jihovýchodní expozicí. Kombinace výše zmíněných faktorů způsobuje, že v lomu jsou biotopy pro řadu druhů. Z vyloženě xerotermních druhů hmyzu je to modrásek rozchodníkový či saranče modrokřídlá. Z plazů lze potkat ještěrku obecnou a jejího predátora, užovku hladkou.

V horních partiích lomu expanduje nálet borovice lesní a janovce. Tento porost pak postupně přechází v dubohabřinu, která roste na valech vzniklých historickou težbou, pravděpodobně z dob těžby stříbra a mědi. V podrostu je nejvýraznější jarní aspekt jako je hrachor jarní, jaterník podléška nebo plicník lékařský. V některých místech je porost již tak hustý, že mimo brzké jaro zde žádný porost neroste. Zde by mohlo být vhodné využít regenerační schopnost habru a pokusit se o obnovu pařezinového způsobu hospodaření. Dubohabřina pak přechází v kosenou louku.

Na místě se kloubí příběhy přírody společně s příběhy historického vývoje krajiny stříbrnoskalicka. Kromě vlastivědných vycházek po stříbrnoskalicku chceme na pozemku vybudovat zázemí pro včelařský kroužek. Péče o včelstvo v člověku buduje určitou citlivost a pochopení určitých jevů v přírodě.